Kaum ist dieser Tag vorbei, bricht die Fassade ein
Kommen die gefangenen Gedanken wieder frei.
Ich hatte sie eingesperrt.
Wurde ihrer Lügen Herr.
Jetzt sind sie wieder frei gekommen und haben mir den Mut genommen.Sotva je tento den u konce,fasáda se bortí,
na povrch opět vyplouvají uvězněné vzpomínky.
Já jsem je uzamkl.
Stal jsem se Pánem Lži.
Teď začali vyplouvat na povrch, a vzali mi
veškerou odvahu.
Kommen die gefangenen Gedanken wieder frei.
Ich hatte sie eingesperrt.
Wurde ihrer Lügen Herr.
Jetzt sind sie wieder frei gekommen und haben mir den Mut genommen.Sotva je tento den u konce,fasáda se bortí,
na povrch opět vyplouvají uvězněné vzpomínky.
Já jsem je uzamkl.
Stal jsem se Pánem Lži.
Teď začali vyplouvat na povrch, a vzali mi
veškerou odvahu.
Vergessen ist so leicht, wenn man vergessen kann.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch.
Dann vergisst du es doch
Dann vergisst du es doch Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch.
Dann vergisst du es doch
Dann vergisst du es doch Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň.
Farblose Bilder, ziehen an mir vorbei.
Verschwommene Welt, sie wollte doch glänzend sein.
Man sagte mir Gedanken, verblassen im Laufe der Zeit.
Wer hätte Gedacht? Bei mir verblasst die Wirklichkeit. Vybledlé obrazy, mě nelákají.
Rozplývající se svět, vždycky chtěla, aby byl
třpytivý.
Člověk mi poví myšlenky, které blednou v běhu času.
Kdo by si to byl pomyslel? U mě bledne
skutečnost.
Verschwommene Welt, sie wollte doch glänzend sein.
Man sagte mir Gedanken, verblassen im Laufe der Zeit.
Wer hätte Gedacht? Bei mir verblasst die Wirklichkeit. Vybledlé obrazy, mě nelákají.
Rozplývající se svět, vždycky chtěla, aby byl
třpytivý.
Člověk mi poví myšlenky, které blednou v běhu času.
Kdo by si to byl pomyslel? U mě bledne
skutečnost.
Vergessen ist so leicht, wenn man vergessen kann.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch. Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch. Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Vergessen ist so leicht, wenn man vergessen kann.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch. Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch. Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Meine Erinnerung, legt mir Steine in den Weg.
Es ist doch immer das gleiche.
Das eine stirbt, das andere lebt.
Ich wollte dich begleiten, wollte dich strahlen sehen.
Doch es ist immer das Gleiche.
Das eine stirbt, das andere lebt. Moje paměť, mi hází klacky pod nohy.
Je to stále jedno a totéž.
Jeden umírá, druhý ožívá.
Chtěl bych tě doprovázet, chtěl bych tě
vidět, jak záříš.
A přece je to stále stejné.
Jeden umírá, druhý ožívá.
Es ist doch immer das gleiche.
Das eine stirbt, das andere lebt.
Ich wollte dich begleiten, wollte dich strahlen sehen.
Doch es ist immer das Gleiche.
Das eine stirbt, das andere lebt. Moje paměť, mi hází klacky pod nohy.
Je to stále jedno a totéž.
Jeden umírá, druhý ožívá.
Chtěl bych tě doprovázet, chtěl bych tě
vidět, jak záříš.
A přece je to stále stejné.
Jeden umírá, druhý ožívá.
Vergessen ist so leicht, wenn man vergessen kann.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch.
Dann vergisst du es doch
Dann vergisst du es doch Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň
Pak na to zapomeň.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch.
Dann vergisst du es doch
Dann vergisst du es doch Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň
Pak na to zapomeň.
Vergessen ist so leicht, wenn man vergessen kann.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch. Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch. Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Vergessen ist so leicht, wenn man vergessen kann.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch.
Vergisst du es doch...
Dann vergisst du es doch
Dann vergisst du es doch Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň...
Pak na to zapomeň
Pak na to zapomeň.
Erinnerst du dich noch?
Erst raubt es dir den Atem, dann vergisst du es doch.
Vergisst du es doch...
Dann vergisst du es doch
Dann vergisst du es doch Zapomenout je tak lehké, když člověk může.
Pamatuješ si ještě na sebe?
Nejdříve zadrž dech,
pak na to zapomeň.
Pak na to zapomeň...
Pak na to zapomeň
Pak na to zapomeň.
Dann vergisst du es doch
Pak na to zapomeň
Am Seidenen Faden
- Am Seidenen Faden
- Ich steh nicht mehr still
- Ohne zurück zu sehen
- Auch wenn es gelogen ist
- Vergessen ist so leicht
- Die Geier kreisen schon
- Durch die Nacht
- Es geht wieder vorbei
- Nur einen Herzschlag
- Ich will zu dir
- Programmiert
- Leicht sein
- Wo sollen wir nur hin
- Alles was du wissen musst