Starý příběh z dávných časů,
starší, než kam paměť lidí sahá
a těžký jako černé svědomí,
jako vášeň, když dojdou slova.
starší, než kam paměť lidí sahá
a těžký jako černé svědomí,
jako vášeň, když dojdou slova.
A v té chvíli prasklo lano
a není už nic, co nás k sobě poutá.
A zbyly drobný sotva na taxík,
na snídani při západu slunce.
a není už nic, co nás k sobě poutá.
A zbyly drobný sotva na taxík,
na snídani při západu slunce.
Rf:
Neproniknutelná tma vloudila se do podkroví,
slyším, co říkáš, ale neposlouchám, už nezbývá čas.
Neproniknutelná tma, když svět se topí v beznaději,
rolety neumlčí chrapot tanků v ulicích,
jako by jeden z nás už Prahu zradil.
Neproniknutelná tma vloudila se do podkroví,
slyším, co říkáš, ale neposlouchám, už nezbývá čas.
Neproniknutelná tma, když svět se topí v beznaději,
rolety neumlčí chrapot tanků v ulicích,
jako by jeden z nás už Prahu zradil.
Starý příběh, věčně stejný,
jen kulisy se mění v jiných barvách.
A když nás cizí vojska rozdělí,
zvykneme si, dokud jeden z nás neuhoří.
jen kulisy se mění v jiných barvách.
A když nás cizí vojska rozdělí,
zvykneme si, dokud jeden z nás neuhoří.
Rf:
Neproniknutelná tma vloudila se do podkroví,
slyším, co říkáš, ale neposlouchám, už nezbývá čas.
Neproniknutelná tma, když svět se topí v beznaději,
rolety neumlčí chrapot tanků v ulicích,
jako by jeden z nás už Prahu zradil.
Neproniknutelná tma vloudila se do podkroví,
slyším, co říkáš, ale neposlouchám, už nezbývá čas.
Neproniknutelná tma, když svět se topí v beznaději,
rolety neumlčí chrapot tanků v ulicích,
jako by jeden z nás už Prahu zradil.
Ze skla
- Láska z roku 68
- Štvanice
- Ze skla
- Balada o dvou
- Geometrie samoty
- Zpod větrných mlýnů
- Není sám
- Prše v dudeli
- Cestou za tebou
- Olešnická
- Stopy z mysu Roca
- Voda na schodech
Marien & Víťa Troníček texty
- 1. Zrcadla
- 2. Kluk z Pardubic
- 3. Memento Mori
- 4. Ze skla
- 5. Krajina v tobě
- 6. Nechce se mi spát
- 7. Alchymista
- 8. Malému princi
- 9. Memento Vitae
- 10. Není sám