Cestou za tebou - text
Cestou za tebou zdá se mi,
že hodiny se vlečou,
je líný čas.
Starou silnicí stírám každý metr,
co se staví mezi nás.
že hodiny se vlečou,
je líný čas.
Starou silnicí stírám každý metr,
co se staví mezi nás.
Možná to nebyl dobrej vtip,
tu štreku pěšky jít,
když asfalt v slunci začíná už téct,
vedro mi sedí za límcem,
je mým očistcem,
ta nekonečně dlouhá cesta cest.
tu štreku pěšky jít,
když asfalt v slunci začíná už téct,
vedro mi sedí za límcem,
je mým očistcem,
ta nekonečně dlouhá cesta cest.
Přes louky v podhůří,
po nebi v barvách moře,
plují bílé ostrovy,
jsem asi jedním z nich
a tam kde končí rozum,
slepé srdce doufám napoví.
po nebi v barvách moře,
plují bílé ostrovy,
jsem asi jedním z nich
a tam kde končí rozum,
slepé srdce doufám napoví.
Slova jen mažou pocity,
když hledám, kde jsi ty,
zdá se, že jsem znovu zabloudil,
znovu mě smysly podvedly,
jsem dálkou posedlý
a co když tahle pouť je i můj cíl.
když hledám, kde jsi ty,
zdá se, že jsem znovu zabloudil,
znovu mě smysly podvedly,
jsem dálkou posedlý
a co když tahle pouť je i můj cíl.
Rf:
Cestou za tebou slyším hlasy,
co mě pohánějí, abych kostrou hnul,
že jsem zatoulaný pes podivné rasy
a že jsem nikdy neměl plnej stůl.
Mám své předtuchy a nespoutané touhy
a vidím to, co jiní nevidí
a když jsou stíny kolem příliš dlouhý,
tak prchám za tebou,
pryč od lidí.
Cestou za tebou slyším hlasy,
co mě pohánějí, abych kostrou hnul,
že jsem zatoulaný pes podivné rasy
a že jsem nikdy neměl plnej stůl.
Mám své předtuchy a nespoutané touhy
a vidím to, co jiní nevidí
a když jsou stíny kolem příliš dlouhý,
tak prchám za tebou,
pryč od lidí.
Cestou za tebou dohonil mě večer,
je mi smutno,
když se ptáš,
máš zřejmě ve zvyku,
nebýt lehce k mání
a na opozdilé nečekáš.
je mi smutno,
když se ptáš,
máš zřejmě ve zvyku,
nebýt lehce k mání
a na opozdilé nečekáš.
Tak jako dávní poutníci,
přes obzor hořící,
mám naději, že zahlédnu tvou tvář,
třeba jsi pouhý oční klam,
však vzdát to nehodlám,
s tebou nejsem zatracenej vlčí samotář.
přes obzor hořící,
mám naději, že zahlédnu tvou tvář,
třeba jsi pouhý oční klam,
však vzdát to nehodlám,
s tebou nejsem zatracenej vlčí samotář.
Rf:
Cestou za tebou slyším hlasy,
co mě pohánějí, abych kostrou hnul,
že jsem zatoulaný pes podivné rasy
a že jsem nikdy neměl plnej stůl.
Mám své předtuchy a nespoutané touhy
a vidím to, co jiní nevidí
a když jsou stíny kolem příliš dlouhý,
tak prchám za tebou,
pryč od lidí.
Cestou za tebou slyším hlasy,
co mě pohánějí, abych kostrou hnul,
že jsem zatoulaný pes podivné rasy
a že jsem nikdy neměl plnej stůl.
Mám své předtuchy a nespoutané touhy
a vidím to, co jiní nevidí
a když jsou stíny kolem příliš dlouhý,
tak prchám za tebou,
pryč od lidí.
Ze skla
- Láska z roku 68
- Štvanice
- Ze skla
- Balada o dvou
- Geometrie samoty
- Zpod větrných mlýnů
- Není sám
- Prše v dudeli
- Cestou za tebou
- Olešnická
- Stopy z mysu Roca
- Voda na schodech
Marien & Víťa Troníček texty
- 1. Zrcadla
- 2. Kluk z Pardubic
- 3. Memento Mori
- 4. Ze skla
- 5. Krajina v tobě
- 6. Nechce se mi spát
- 7. Alchymista
- 8. Malému princi
- 9. Memento Vitae
- 10. Není sám