Případ (feat. Rest) - text
Budíky začínaj pípat, nenechaj tě dýchat,
všichni vokolo tebe ti řikaj, že si případ,
v práci musíš lítat, zmrdy slušně vítat,
doma na tebe řve stará, nechce se jí píchat.
Víš jak, známe to všichni, kde se stres bere,
nechceme bejt v nejistotě a proto se dřeme,
na stěně hledáme svý jména, pak se zasmějem,
za směrem stejnym deme znovu k tomu,
drugs berem.
Znám to sám, někdy už fakt nevim proč,
pořád jen níž klesám, nezastavim kolotoč,
v něco věříš a plány stát za tim, co mám
pevně hluboko v sobě, tak jako music cikán.
Já rozhod se dávno, že opustim ten plebs
a ver tomu, že v tý lži budu žít v klidu i bez tebe,
jakmile slyšim ty jejich hovna, dej cut be like,
opouštím prostor a mizim pryč jako astronaut.
Seberu důvěru, v sobě sebe naseru,
proberu se timhletim za tim jak vítr ze severu,
k večeru slova v éteru, život jako v bestselleru,
všechno pro dceru,
bez ní bych byl jako pivo bez chmelu.
To má cenu, bejt svůj pán, klidně tě sundám,
nedotýkej se toho, co nejvíc miluju (miluju),
vejš stoupám, nech mě, be cool,
dám beat, každýmu svýmu v tomhle rýmu děkuju.
všichni vokolo tebe ti řikaj, že si případ,
v práci musíš lítat, zmrdy slušně vítat,
doma na tebe řve stará, nechce se jí píchat.
Víš jak, známe to všichni, kde se stres bere,
nechceme bejt v nejistotě a proto se dřeme,
na stěně hledáme svý jména, pak se zasmějem,
za směrem stejnym deme znovu k tomu,
drugs berem.
Znám to sám, někdy už fakt nevim proč,
pořád jen níž klesám, nezastavim kolotoč,
v něco věříš a plány stát za tim, co mám
pevně hluboko v sobě, tak jako music cikán.
Já rozhod se dávno, že opustim ten plebs
a ver tomu, že v tý lži budu žít v klidu i bez tebe,
jakmile slyšim ty jejich hovna, dej cut be like,
opouštím prostor a mizim pryč jako astronaut.
Seberu důvěru, v sobě sebe naseru,
proberu se timhletim za tim jak vítr ze severu,
k večeru slova v éteru, život jako v bestselleru,
všechno pro dceru,
bez ní bych byl jako pivo bez chmelu.
To má cenu, bejt svůj pán, klidně tě sundám,
nedotýkej se toho, co nejvíc miluju (miluju),
vejš stoupám, nech mě, be cool,
dám beat, každýmu svýmu v tomhle rýmu děkuju.
Jestli si stojíš za svým názorem si případ,
ale jenom pro ty, co sami sobě nevěří,
oni tě nepochopí, nebudou tě vnímat,
radši se otočí a vyhodí tě ze dveří.
ale jenom pro ty, co sami sobě nevěří,
oni tě nepochopí, nebudou tě vnímat,
radši se otočí a vyhodí tě ze dveří.
Ale si případ, co může v pohodě říct,
že nikdy sám sobě nemusel lhát,
v klidu usínat, vlastně co může bejt víc,
a proto vám máme pořád co dát.
že nikdy sám sobě nemusel lhát,
v klidu usínat, vlastně co může bejt víc,
a proto vám máme pořád co dát.
Někdy mi přijde, že ti připadám jak postiženej typ,
běžim v protisměru, něco moje kosti žene pryč,
pochopil sem, že doma ve skříni kostlivec je nic,
pokud si zdravej člověk poučenej z chyb.
Bejval sem rozstřílenej na hadry jak ty,
nestal se ze mě pokřivenej dick
ve městě vostřílenejch krys,
sem se votočil a postavil sem most, co vede pryč,
možná po sto letech zjistěj, že tam roky ležel klid.
Pro mě ležela tam hudba, co mi odstranila zdi,
vstoupila mi do duše, do srdce, žil a plic,
našel sem v ní svobodu, co dostaly mý dny,
pošli tim směrem víc lidí, co ztratili sny.
Ztratil sem hafo mobilů, v nich kontakty a pin,
no neztratil sem kontakt se zvukem, tak jako mim,
na nebi mám svoje anděly a hlídaj mě jak spim,
na zemi mám rodinu, muziku, kámoše a psy.
A nemám důvod na to dělat jinej byz než je rap,
nejsem ztracenej případ ještě ne
a věř mi, že stále dobře vim, kam du i bez tebe,
sleduj ten volnoběh a kolik sem na cestě let.
Pro někoho starej Rest je best,
novej Rest je wack,
neporovnávejte roky mojí tvorby, Rest je rap,
mám stejnej charakter s penězma i bez peněz,
žiju v matce měst, v pěsti držim celej svět.
Stále nosim stejny hovna jak ty ve střevech,
stále nemám před barákem novej Mercedes,
stále dělám chyby, zakopávám, nejsem Bůh,
snažim se z nich poučit a znova nebejt vůl.
Moje srdce tluče pro hudbu, chci pro ní růst,
kdykoli mám v ruce majk, zrychluje mi pulz,
na stagi sem doma jako Mike v teamu Bulls,
v ruce míč, co je real, pochop, miluju tu hru.
běžim v protisměru, něco moje kosti žene pryč,
pochopil sem, že doma ve skříni kostlivec je nic,
pokud si zdravej člověk poučenej z chyb.
Bejval sem rozstřílenej na hadry jak ty,
nestal se ze mě pokřivenej dick
ve městě vostřílenejch krys,
sem se votočil a postavil sem most, co vede pryč,
možná po sto letech zjistěj, že tam roky ležel klid.
Pro mě ležela tam hudba, co mi odstranila zdi,
vstoupila mi do duše, do srdce, žil a plic,
našel sem v ní svobodu, co dostaly mý dny,
pošli tim směrem víc lidí, co ztratili sny.
Ztratil sem hafo mobilů, v nich kontakty a pin,
no neztratil sem kontakt se zvukem, tak jako mim,
na nebi mám svoje anděly a hlídaj mě jak spim,
na zemi mám rodinu, muziku, kámoše a psy.
A nemám důvod na to dělat jinej byz než je rap,
nejsem ztracenej případ ještě ne
a věř mi, že stále dobře vim, kam du i bez tebe,
sleduj ten volnoběh a kolik sem na cestě let.
Pro někoho starej Rest je best,
novej Rest je wack,
neporovnávejte roky mojí tvorby, Rest je rap,
mám stejnej charakter s penězma i bez peněz,
žiju v matce měst, v pěsti držim celej svět.
Stále nosim stejny hovna jak ty ve střevech,
stále nemám před barákem novej Mercedes,
stále dělám chyby, zakopávám, nejsem Bůh,
snažim se z nich poučit a znova nebejt vůl.
Moje srdce tluče pro hudbu, chci pro ní růst,
kdykoli mám v ruce majk, zrychluje mi pulz,
na stagi sem doma jako Mike v teamu Bulls,
v ruce míč, co je real, pochop, miluju tu hru.
Jestli si stojíš za svým názorem si případ,
ale jenom pro ty, co sami sobě nevěří,
oni tě nepochopí, nebudou tě vnímat,
radši se otočí a vyhodí tě ze dveří.
ale jenom pro ty, co sami sobě nevěří,
oni tě nepochopí, nebudou tě vnímat,
radši se otočí a vyhodí tě ze dveří.
Ale si případ, co může v pohodě říct,
že nikdy sám sobě nemusel lhát,
v klidu usínat, vlastně co může bejt víc,
a proto vám máme pořád co dát.
že nikdy sám sobě nemusel lhát,
v klidu usínat, vlastně co může bejt víc,
a proto vám máme pořád co dát.
