Krolock:
Spoustu let
já žil jen
v myšlenkách tvých.
já žil jen
v myšlenkách tvých.
Dnes přišel den
a ty taješ jak sníh
jak prahneš mě padnout do náručí
den za dnem víc.
a ty taješ jak sníh
jak prahneš mě padnout do náručí
den za dnem víc.
Když povolám tě,
půjdeš ráda mi vstříct
po štěstí toužíš
což pouhé je NIC.
půjdeš ráda mi vstříct
po štěstí toužíš
což pouhé je NIC.
Nehledej víru
vždyť mrtvý je Bůh.
Na věky svým bytím
splácíme dluh.
vždyť mrtvý je Bůh.
Na věky svým bytím
splácíme dluh.
Ač nás to
ke slunci táhne
máme ze světla strach.
Jen v hřích věřit dá se
a žít v temnotách.
ke slunci táhne
máme ze světla strach.
Jen v hřích věřit dá se
a žít v temnotách.
Už je na čase,
tak překroč můj práh.
tak překroč můj práh.
Vše co chrání vím to vím
svoji zkázu náhle cítí.
Je ti lékem zázračným
smrt pak další bránou k bytí.
svoji zkázu náhle cítí.
Je ti lékem zázračným
smrt pak další bránou k bytí.
Toužíš na vlnách věčnosti plout
pocit noci je blíž,
když sejdeme se v světě jiném
najdem svou skrýš.
pocit noci je blíž,
když sejdeme se v světě jiném
najdem svou skrýš.
Když zahalím tě vlastním stínem!
Sára:
Slyším hlas jenž je mi blíž a blíž.
Krolock:
Tak vítej.
Když povolám tě jistě překonáš strach.
Po štěstí toužíš, a jsi jako v snách.
Tvá nadešla chvíle, tak překroč můj práh.
Když povolám tě jistě překonáš strach.
Po štěstí toužíš, a jsi jako v snách.
Tvá nadešla chvíle, tak překroč můj práh.