Souboj - text
Když rod náš odsoudil jste k nebytí,
ten ortel nelze nepřijmout.
Zášť Vaše ať se nasytí
krví mou.
Tak rychle ukojte svou zběsilost,
ať Váš hněv všechny pokosí.
Má matka se Vás o milost neprosí.
Snad mám to právo zdvihnout zbraň
a o svou čest se prát.
Ušetři Alberta, je mlád.
Co má se stát, se tedy staň!
Jen buď a nebo vítězství či pád,
vítězství či pád.
Edmonde, ponech na Bohu,
ať soudí naše viny.
Míval jsi v očích oblohu,
teď už jsi někdo jiný.
Hry proměn v nás jsou nepěkné,
Skoncuj s tou krutou rolí.
Ani pes jednou neštěkne
po tom, co nás tak bolí.
Edmonde!
Díky Bohu, ty jsi živý!
Díky, pane.
Dík nastokrát,
za zázrak, že žiju,
že smím ji zas obejmout
a její ruce hřát.
Strach, že ji ztratím,
stín včerejší,
jí náruč snadno zkonejším. Dík nastokrát,
za vzájemné cosi,
za týž tlukot srdcí,
tlukot, jímž nelze lhát.
Své touze věřím,
svým závratím,
kéž tě už nikdy neztratím.
I když mi slova v hrdle váznou,
své prohry přijmu s pokorou.
Čím naplníme náruč prázdnou?
Snad jenom štěstím těchto dvou.
Dík nastokrát,
za den, co se rodí,
den úžasný,
nad nímž rozum zůstává stát.
Mám z čeho dávat,
mám odkud brát.
Dík za dar lásky nastokrát,
dík za dar lásky nastokrát.
ten ortel nelze nepřijmout.
Zášť Vaše ať se nasytí
krví mou.
Tak rychle ukojte svou zběsilost,
ať Váš hněv všechny pokosí.
Má matka se Vás o milost neprosí.
Snad mám to právo zdvihnout zbraň
a o svou čest se prát.
Ušetři Alberta, je mlád.
Co má se stát, se tedy staň!
Jen buď a nebo vítězství či pád,
vítězství či pád.
Edmonde, ponech na Bohu,
ať soudí naše viny.
Míval jsi v očích oblohu,
teď už jsi někdo jiný.
Hry proměn v nás jsou nepěkné,
Skoncuj s tou krutou rolí.
Ani pes jednou neštěkne
po tom, co nás tak bolí.
Edmonde!
Díky Bohu, ty jsi živý!
Díky, pane.
Dík nastokrát,
za zázrak, že žiju,
že smím ji zas obejmout
a její ruce hřát.
Strach, že ji ztratím,
stín včerejší,
jí náruč snadno zkonejším. Dík nastokrát,
za vzájemné cosi,
za týž tlukot srdcí,
tlukot, jímž nelze lhát.
Své touze věřím,
svým závratím,
kéž tě už nikdy neztratím.
I když mi slova v hrdle váznou,
své prohry přijmu s pokorou.
Čím naplníme náruč prázdnou?
Snad jenom štěstím těchto dvou.
Dík nastokrát,
za den, co se rodí,
den úžasný,
nad nímž rozum zůstává stát.
Mám z čeho dávat,
mám odkud brát.
Dík za dar lásky nastokrát,
dík za dar lásky nastokrát.
Monte Cristo
- Ó Monte Cristo
- Přísaha
- Náš sen
- Můj Monte Cristo
- Proč nejsi tam kde já
- Další zrada
- Edmond vězeň
- Faraon
- Udání
- Útěk
- Slavnost
- Výzva
- Zrcadlo
- Vše vzalo za své
- Ulehnem, jak si ustelem
- Spoluvězni
- Souboj
- Slavnost pokračuje
- Poznání
- Návštěva
- Doteky tvých řas
Muzikál Monte Cristo texty
- 1. Můj Monte Cristo
- 2. Proč nejsi tam kde já
- 3. Náš sen
- 4. Ó Monte Cristo
- 5. Přísaha
- 6. Doteky tvých řas
- 7. Faraon
- 8. Útěk
- 9. Zrcadlo
- 10. Poznání