Malej Kryštof byl
v popelnici už od svýho zrodu
měl štěstí, že žil
v tomhle temným tichým hrobu.
Kdyby uměl mluvit, křik by snad: (pápápápá)
"Já jsem nechtěnéj, nechte mě spát. (pápápápá)
Tak nechte mě tu být,
možná, že nebudu chtít žít."
v popelnici už od svýho zrodu
měl štěstí, že žil
v tomhle temným tichým hrobu.
Kdyby uměl mluvit, křik by snad: (pápápápá)
"Já jsem nechtěnéj, nechte mě spát. (pápápápá)
Tak nechte mě tu být,
možná, že nebudu chtít žít."
Malej Kryštof chtěl
jen svýho tátu a svoji mámu
a zatím chudák měl
v popelnici haldu starejch krámů.
Kdyby uměl mluvit, řek by snad(pápápápá)
zimou schoulenej: "nechte mě spát. (pápápápá)
Tak nechte mě tu být,
možná, že nebudu chtít žít.
jen svýho tátu a svoji mámu
a zatím chudák měl
v popelnici haldu starejch krámů.
Kdyby uměl mluvit, řek by snad(pápápápá)
zimou schoulenej: "nechte mě spát. (pápápápá)
Tak nechte mě tu být,
možná, že nebudu chtít žít.
Malej Kryštof snil
o světě, co zná i lidskou něhu.
A teď utopen spí
v řece, která měla stovky břehů.
Kdyby uměl mluvit, křik by snad:(pápápápá)
"Já jsem nechtěnej, nechte mě spát. (pápápápá)
Tak nechte mě tu být,
možná, že nebudu chtít žít."
o světě, co zná i lidskou něhu.
A teď utopen spí
v řece, která měla stovky břehů.
Kdyby uměl mluvit, křik by snad:(pápápápá)
"Já jsem nechtěnej, nechte mě spát. (pápápápá)
Tak nechte mě tu být,
možná, že nebudu chtít žít."
