Já nemám zámek s vysokou věží
a kde mám vzít bohatství.
a kde mám vzít bohatství.
Máš ale vánek, jarní a svěží
a to je tvé království.
a to je tvé království.
Já nemám polštář s prachovým peřím
a nad hlavou baldachýn.
a nad hlavou baldachýn.
Dívám se na tvář a té tváři věřím
mně stačí mít rozmarýn.
mně stačí mít rozmarýn.
To co bylo, dávno není
něco muselo se stát
tahle láska všechno mění
ve svůj vlastní protiklad
k čemu pak je velké jmění
když tě nemá nikdo rád
zámek náš je snění
a dlaně jsou náš hrad.
něco muselo se stát
tahle láska všechno mění
ve svůj vlastní protiklad
k čemu pak je velké jmění
když tě nemá nikdo rád
zámek náš je snění
a dlaně jsou náš hrad.
Já nemám kočár zdobený zlatem
a nádherné trojspřeží.
a nádherné trojspřeží.
Tak tedy půjdem, brouzdat se blátem
a z bláta dál do louží.
a z bláta dál do louží.
Já nemám stolek prostřený sluhou
a fontánu, zahradní.
a fontánu, zahradní.
Máš ale nebe, zdobené duhou,
když se den rozední.
když se den rozední.
To co bylo, dávno není
něco muselo se stát
tahle láska všechno mění
ve svůj vlastní protiklad
k čemu pak je velké jmění
když tě nemá nikdo rád
zámek náš je snění
a dlaně jsou náš hrad.
něco muselo se stát
tahle láska všechno mění
ve svůj vlastní protiklad
k čemu pak je velké jmění
když tě nemá nikdo rád
zámek náš je snění
a dlaně jsou náš hrad.