Na dlani mám střepy,
který v noci polykám,
vidím stíny v pokoji,
a bludy který nezvládám,
nezvládám už ani dýchat,
natož lidi vidět,
myslí si, že hrajou fér,
přitom by se měli stydět.
který v noci polykám,
vidím stíny v pokoji,
a bludy který nezvládám,
nezvládám už ani dýchat,
natož lidi vidět,
myslí si, že hrajou fér,
přitom by se měli stydět.
Taky mám ve skříni,
kostlivce co nesundám,
ale na rozdíl od lidí,
si to vyčítám,
já nejsem člověk,
nejsem jako vy,
chytli jste se do pasti,
a padáte do propasti.
kostlivce co nesundám,
ale na rozdíl od lidí,
si to vyčítám,
já nejsem člověk,
nejsem jako vy,
chytli jste se do pasti,
a padáte do propasti.
Hlavní je vypadat,
no tak píčo kde to žijem,
není respekt, pochopení,
ani to nepřijde,
brzo přijde tma,
západ slunce, západ nás,
asi tady nechci být,
nechci tuhle roli hrát.
no tak píčo kde to žijem,
není respekt, pochopení,
ani to nepřijde,
brzo přijde tma,
západ slunce, západ nás,
asi tady nechci být,
nechci tuhle roli hrát.
Nad námi režiséři,
píšou scénář, kradou hlavy,
proč si scénář nemůžeme psát kurva sami,
jsem sobě otrok,
musím zvládat stavy pořád,
v kapse mám rivotrily,
pak se aspoň cítím safe.
píšou scénář, kradou hlavy,
proč si scénář nemůžeme psát kurva sami,
jsem sobě otrok,
musím zvládat stavy pořád,
v kapse mám rivotrily,
pak se aspoň cítím safe.
Nebe fialovo-růžový,
a cítím DXM,
a cítím pocit chladu,
budeme mít všechno co my chcem,
chceme jen cítit štěstí,
chceme jen nejít dolů,
mám noční můry o tom,
že už dál nebudu vzhůru.
a cítím DXM,
a cítím pocit chladu,
budeme mít všechno co my chcem,
chceme jen cítit štěstí,
chceme jen nejít dolů,
mám noční můry o tom,
že už dál nebudu vzhůru.
A to je tenhle svět,
však nejsou lidi, jsou jen stroje,
když tohle vidím,
tak se nediv,
co mám všechno v sobě,
proto nejsem sober,
proto miluju tě,
vím to že to vnímáš stejně,
buď tu prosím dýl než já.
však nejsou lidi, jsou jen stroje,
když tohle vidím,
tak se nediv,
co mám všechno v sobě,
proto nejsem sober,
proto miluju tě,
vím to že to vnímáš stejně,
buď tu prosím dýl než já.
Buď tu prosím dýl než já,
buď tu prosím dýl než já,
buď tu prosím dýl než já,
buď tu prosím dýl než já.
buď tu prosím dýl než já,
buď tu prosím dýl než já,
buď tu prosím dýl než já.
Vidím kam to spěje,
vidím že fakt bude líp,
taguju na zeď nápis,
utíkáš pravdě že vím,
co se stalo že to nevrátím,
ale fakt mě to bolí,
ale fakt mě to bolí,
vzalo si to svoje.
vidím že fakt bude líp,
taguju na zeď nápis,
utíkáš pravdě že vím,
co se stalo že to nevrátím,
ale fakt mě to bolí,
ale fakt mě to bolí,
vzalo si to svoje.
Vzalo si to moje svědomí,
vzalo si to svoje,
vzalo si to mojí krev,
vzalo si to svoje,
vzalo si to pláč a hněv,
vzalo si to svoje,
vzalo si to ráno prázdná,
vzalo si to svoje,
vzalo si to taky nás dva.
vzalo si to svoje,
vzalo si to mojí krev,
vzalo si to svoje,
vzalo si to pláč a hněv,
vzalo si to svoje,
vzalo si to ráno prázdná,
vzalo si to svoje,
vzalo si to taky nás dva.
Na dlani mám střepy,
který v noci polykám,
vidím stíny v pokoji,
a bludy který nezvládám,
nezvládám už ani dýchat,
natož lidi vidět,
myslí si, že hrajou fér,
přitom by se měli stydět
který v noci polykám,
vidím stíny v pokoji,
a bludy který nezvládám,
nezvládám už ani dýchat,
natož lidi vidět,
myslí si, že hrajou fér,
přitom by se měli stydět
Na dlani mám střepy,
který v noci polykám,
vidím stíny v pokoji,
a bludy který nezvládám,
nezvládám už ani dýchat,
natož lidi vidět,
myslí si, že hrajou fér,
přitom by se měli stydět
který v noci polykám,
vidím stíny v pokoji,
a bludy který nezvládám,
nezvládám už ani dýchat,
natož lidi vidět,
myslí si, že hrajou fér,
přitom by se měli stydět
