Vítr
Říkáš, že všechno jednou skončí,
prameny vyschnou, přijde noc
nevědomí a zapomnění
prameny vyschnou, přijde noc
nevědomí a zapomnění
a údolí suchých kosti
pod temnou oblohou
pohltí prázdná černá díra.
pod temnou oblohou
pohltí prázdná černá díra.
Jen kosti vědomosti,
které nic nezmohou
v moři času, který neumírá.
které nic nezmohou
v moři času, který neumírá.
Říkáš že všechno jednou skončí
co je mi světlem, je ti tmou,
co je mi začátkem, je tobě koncem
co je mi světlem, je ti tmou,
co je mi začátkem, je tobě koncem
a údolím suchých kosti
slyšíme oba, jak
větry od pólu noci vanou.
slyšíme oba, jak
větry od pólu noci vanou.
A smysly otupené
v údivu procitnou
zmateně vůni nepoznanou.
v údivu procitnou
zmateně vůni nepoznanou.
