Kříž svůj neseme, pouť je dlouhá
dojdeme, když nám touha
ukáže směr a cíííl
dojdeme, když nám touha
ukáže směr a cíííl
V dlouhém proudu, času se léčí rány
u jedné stejné brány,
sejdem se za pár chvil
u jedné stejné brány,
sejdem se za pár chvil
Co zbývá, zvednout se když dojdou síly
děkovat za každou chvíli
kdy můžem zpívat a hrááát
děkovat za každou chvíli
kdy můžem zpívat a hrááát
Vylétnout výš až nad mraky bílé
a nebát se víc, osudné chvíle
a chránit jak dar
to vše to co v sobě mááám
kráčet dál vzdor nástrahááám
a nebát se víc, osudné chvíle
a chránit jak dar
to vše to co v sobě mááám
kráčet dál vzdor nástrahááám
Půjdem, cestami zbrázděnými,
stopami za sny svými za obzor vzdáleným
stopami za sny svými za obzor vzdáleným
V dlouhém proudu řeky se léčí rány
u jedné stejné brány
dojdeme smíření
Co zbývá zvednout se když dojdou síly
děkovat za každou chvíli
kdy můžem zpívat a hrááát
u jedné stejné brány
dojdeme smíření
Co zbývá zvednout se když dojdou síly
děkovat za každou chvíli
kdy můžem zpívat a hrááát
vylétnout výš až nad mraky bílé
a nebát se víc osudné chvíle
a chránit jak dar
to vše co v sobě mááám
kráčet dál vzdor nástraháááám
a nebát se víc osudné chvíle
a chránit jak dar
to vše co v sobě mááám
kráčet dál vzdor nástraháááám