Vědomí člověka - text
Vědomí člověka
těžko se vyvléká
z provázků, co loutky řídí.
Zrození dospějí,
ve známých kolejích
a poznají jen tolik, kolik vidí.
těžko se vyvléká
z provázků, co loutky řídí.
Zrození dospějí,
ve známých kolejích
a poznají jen tolik, kolik vidí.
Že slunce zapadá,
čas jsou hodiny
a že se kolejnice v dálce setkají.
Kdo nechce hlodat kost,
či prosit o milost,
tančí, jak mu jiní pískají.
čas jsou hodiny
a že se kolejnice v dálce setkají.
Kdo nechce hlodat kost,
či prosit o milost,
tančí, jak mu jiní pískají.
Jak hroši bez kůže,
proč člověk nemůže
si poslechnout, co šeptá jarní déšť.
Při tanci uhnaní,
berou svět do dlaní
a vlastní pravdou váží cizí lež.
proč člověk nemůže
si poslechnout, co šeptá jarní déšť.
Při tanci uhnaní,
berou svět do dlaní
a vlastní pravdou váží cizí lež.
Tím nám pořád uniká,
proč tančí motýli
a kam se na podzim hejna ptáků vytrácí.
Protřelí životem,
strouhají mrkev těm,
co lapeni jsou v blůzách svěracích.
proč tančí motýli
a kam se na podzim hejna ptáků vytrácí.
Protřelí životem,
strouhají mrkev těm,
co lapeni jsou v blůzách svěracích.
Stůj poslouchej,
tančíš příliš rychle,
hudba nebude hrát dlouho
a věř mi, že až ztichne
bude pozdě hledat důvod,
proč jsi jinde, než máš být,
kdo Tě opil rohlíkem
a kázal, kam chceš jít.
tančíš příliš rychle,
hudba nebude hrát dlouho
a věř mi, že až ztichne
bude pozdě hledat důvod,
proč jsi jinde, než máš být,
kdo Tě opil rohlíkem
a kázal, kam chceš jít.
V půli cesty
- Memento Vitae
- A bylo léto
- Je to zvláštní
- Pouliční lampa
- Pouta
- Mejdan v hlavě
- Korengal
- Sága rodu T.
- Zrcadla
- Kotlíky lásky
- Alchymista
- Múze Marien
- Vědomí člověka
Marien & Víťa Troníček texty
- 1. Zrcadla
- 2. Kluk z Pardubic
- 3. Memento Mori
- 4. Ze skla
- 5. Krajina v tobě
- 6. Nechce se mi spát
- 7. Alchymista
- 8. Malému princi
- 9. Memento Vitae
- 10. Není sám