Rozálka - text

Musíš se nejprve přihlásit. Pokud nemáš účet, tak se zaregistruj

Playlist

Sdílej

Nad Žamberkem přehnal se déšť,
od Suchého ještě se mračí.
Narostla ti křídla, tak leť,
vychutnávej volnost ptačí.

Rozlétni se nad krajinou,
co ve tváři má stopy našich předků.
Čí je to vlastně vinou,
že jejich slovům nasloucháme míň a míň?

Nad Žamberkem přehnal se déšť,
u Rozálky mraky se vrství.
Kdy jindy než právě teď?
Orlice má dlouhé prsty.

Přes kameny voda valí
a strhává břehy zbytečností.
Ó jak je člověk malý
a pomíjivý jako letní déšť.

Hádáme, co přinese zítřek
a doufáme, že mnohem víc.
A odkládáme nutné na potom,
jaká z nouze ctnost.

Věříme na zpáteční lístek,
když nahlížíme do sklenic.
A pro samé co by kdyby
utrácíme přítomnost.

Nad Žamberkem přehnal se déšť,
od Suchého ještě se mračí.
Kdy jindy než právě teď
vychutnávat volnost ptačí?

Rozlétnout se nad krajinou,
co ve tváři má stopy našich předků.
Naslouchat i s kocovinou
a s každou chvílí vzácnou, nepromarněnou.

Text přidala jablkozrout

Video přidala jablkozrout

Ideon živě