O hloupém Honzovi - veršovaná pohádka - text
Playlist
Vypravěč:
V zahrádce, kde stála chaloupka maličká,
žil hloupý Honza a s ním jeho matička.
Dobračka, celé dny makala v lomu,
zatím co Honza, ten nevyšel z domu.
Jakživ se jenom tak za pecí flinkal,
buď koukal do blba a nebo spinkal.
Až jednou mamina vzplála jak svíčka
a kopla ho pohorkou do konečníčka.
V zahrádce, kde stála chaloupka maličká,
žil hloupý Honza a s ním jeho matička.
Dobračka, celé dny makala v lomu,
zatím co Honza, ten nevyšel z domu.
Jakživ se jenom tak za pecí flinkal,
buď koukal do blba a nebo spinkal.
Až jednou mamina vzplála jak svíčka
a kopla ho pohorkou do konečníčka.
Matka:
Už tě mám po krk nehodný chlapečku,
nemíním dělati do smrti děvečku.
Vypadni do světa, ať už jsi v luftu,
na cestách naraž si nějakou buchtu.
Už tě mám po krk nehodný chlapečku,
nemíním dělati do smrti děvečku.
Vypadni do světa, ať už jsi v luftu,
na cestách naraž si nějakou buchtu.
Vypravěč:
Vydal se Honza jen s uzlíkem na cestu,
najít si ve světě solidní nevěstu.
Došel do království, kde vládl smutek
a kdo měl dceru, ten dávno z něj utek.
Bydlel tam totiž drak na hoře železný
a ten měl k svačině nejraděj princezny.
Jakmile tamní král uviděl Honzíka,
hned z trůnu vyskočil s mrštností kamzíka.
Vydal se Honza jen s uzlíkem na cestu,
najít si ve světě solidní nevěstu.
Došel do království, kde vládl smutek
a kdo měl dceru, ten dávno z něj utek.
Bydlel tam totiž drak na hoře železný
a ten měl k svačině nejraděj princezny.
Jakmile tamní král uviděl Honzíka,
hned z trůnu vyskočil s mrštností kamzíka.
Král:
V životě nezřel sem takého vazáka,
Honzo ty určitě troufneš si na draka.
Von jinak zblajzne mou poslední dceru,
když ji však zachráníš, dám ti ji, věru.
V životě nezřel sem takého vazáka,
Honzo ty určitě troufneš si na draka.
Von jinak zblajzne mou poslední dceru,
když ji však zachráníš, dám ti ji, věru.
Princezna:
Stejně to nedobře dopadne tatíku,
na draka to chce mít rozum a taktiku.
Nedávno padla tam rytířů přesila,
co zmůže Honza, dyť má výrazem debila.
Stejně to nedobře dopadne tatíku,
na draka to chce mít rozum a taktiku.
Nedávno padla tam rytířů přesila,
co zmůže Honza, dyť má výrazem debila.
Honza:
Děkuju princezno za tvoje lichotky,
nemám strach, srdce mi nespadlo do botky.
Půjdu teď za drakem do sluje na vršku
a dám mu lopatou pořádnou přes držku.
Děkuju princezno za tvoje lichotky,
nemám strach, srdce mi nespadlo do botky.
Půjdu teď za drakem do sluje na vršku
a dám mu lopatou pořádnou přes držku.
Vypravěč:
Šel Honza, byl ale za chvilku zpátky,
opuchlý, že málem neprošel vrátky.
Na očích modřiny, tak ani nemrkl
a hned bez meškání chyt krále u krku.
Šel Honza, byl ale za chvilku zpátky,
opuchlý, že málem neprošel vrátky.
Na očích modřiny, tak ani nemrkl
a hned bez meškání chyt krále u krku.
Honza:
Ty lumpe, zlobou to v mé hlavě víří,
vždyť ten drak měl držky alespoň čtyři.
Jen jsem ho lopatou po jedné fláknul,
on těmi dalšími hravě mě zmáknul.
Navíc se přiznal, ten hnusný obluda,
že chodila za mlada dvacet let do džu-da.
Pak ještě naposled kop do mé brňavky
a řek ať princezna nemyslí na vdavky.
Tu prý mám do sluje přivésti kalupem,
před tím ji posolit a polít kečupem.
Ty lumpe, zlobou to v mé hlavě víří,
vždyť ten drak měl držky alespoň čtyři.
Jen jsem ho lopatou po jedné fláknul,
on těmi dalšími hravě mě zmáknul.
Navíc se přiznal, ten hnusný obluda,
že chodila za mlada dvacet let do džu-da.
Pak ještě naposled kop do mé brňavky
a řek ať princezna nemyslí na vdavky.
Tu prý mám do sluje přivésti kalupem,
před tím ji posolit a polít kečupem.
