Kdo ví - text
1. Kdo ví, proč mi pořád v uších zvoní,
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
2. Můj sen, stádo poplašenejch koní,
možná máma, možná milá proklíná.
možná máma, možná milá proklíná.
R: Jsem na cestě ven a v pohodě zdám se
jen když končí den, pak zaháním v dálce
mý svědomí zlý, co nade mnou s tmou vyhrává,
jsem na cestě ven a u čáry bílý
mě skelety aut vezou co chvíli
na jinej flám a do jinejch míst, nežli znám.
jen když končí den, pak zaháním v dálce
mý svědomí zlý, co nade mnou s tmou vyhrává,
jsem na cestě ven a u čáry bílý
mě skelety aut vezou co chvíli
na jinej flám a do jinejch míst, nežli znám.
3.Kdo ví, proč mi pořád v uších zvoní,
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
Co už jsem zkazil a co rozmetal jsem zas,
to stěží napravím,
všem blízkým ublížit co nejmíň chtěl bych včas,
i když se léta nesnažím.
to stěží napravím,
všem blízkým ublížit co nejmíň chtěl bych včas,
i když se léta nesnažím.
4.Kdo ví, proč mi pořád v uších zvoní,
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
R: Jsem na cestě ven a v pohodě zdám se
jen když končí den, pak zaháním v dálce
mý svědomí zlý, co nade mnou s tmou vyhrává,
jsem na cestě ven a u čáry bílý
mě skelety aut vezou co chvíli
na jinej flám a do jinejch míst, nežli znám.
jen když končí den, pak zaháním v dálce
mý svědomí zlý, co nade mnou s tmou vyhrává,
jsem na cestě ven a u čáry bílý
mě skelety aut vezou co chvíli
na jinej flám a do jinejch míst, nežli znám.
5.Kdo ví, proč mi pořád v uších zvoní,
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.
