Příběh naivního idiota - text

Sdílej

(1.)

Začal se psát před dlouhou dobou
Jednou nevinnou zprávou

Která přistála ve schránce
Jedné překrásné, chytré dívce

Že jednou za ní pojedu
Jsem neměl ani potuchu

Za všechno špatné se omlouvám
Občas jsem idiot přiznávám

Už jen stačí sehnat květiny
Do setkání zbývají jen hodiny

(r.)

Jestli mám důvod žít, tak pro ní
Chci v realitu převést snění

Doufám, že to vidíš podobně
Byť jinak to může být pochopitelně

(2.)

Už je to tu, ta holka se na mě dívá
V tu chvíli si má duše zpívá

Tu písničku veselou
Směje se nad tou květinou

Dvacet čtyři hodin máme na sebe
Krásný pocit mám, když se koukám na tebe

Bohužel můj pohled ti není příjemný
Ten výraz mám však pořád stejný

Neboj už se loučíme a já odjíždím
V duši obrovský neklid cítím

(r)

Jestli mám důvod žít, tak pro ní
Chci v realitu převést snění

Doufám, že to vidíš podobně
Byť jinak to může být pochopitelně

(3.)

Jedu vlakem a málem si rvu vlasy
V očích jsou na krajíčku slzy

Když se mělo mluvit bylo ticho
Už je všechno v prdeli zlato

Pár dní potom je spousta otázek typu cože?
Proč se to stalo takhle řekni mi bože

Hodiny plynou a čekám na odpověď
Psaním skládám svojí zpověď

Už umírá i poslední naděje
Stále se utápím v galonech beznaděje

Tentokrát je to jinak říkám jasné NE
Z toho se mozek a srdce nevzpamatuje

(r)

Jestli mám důvod žít, tak pro ní
Chci v realitu převést snění

Doufám, že to vidíš podobně
Byť jinak to může být pochopitelně

Text přidal BrokenBrain

Text opravil BrokenBrain

Nezařazené v albu